V úterý 22.9.2009 naše škola pořádala exkurzi nazvanou " Po stopách naší minulosti", která byla financována z fondů EU v rámci projektu " Návrat k tradicím Kravska a okolí. Vyrazili jsme o půl osmé a naší první zastávko byl archeoskanzen "Modrá".
Archeologický skanzen v Modré, 7 km od Uherského Hradiště, představuje zčásti opevněné, zčásti hrazené sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě skutečných archeologických nálezů pocházejících z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Rozkládá se v místech, která v 5. století př. n. l. osídlili Keltové, ve 4. století po Kristu zde pobývali Germáni a v 8.-12. století tu žili naši předci Slované. Archeologický skanzen v Modré byl budován po dobu jednoho roku v letech 2003-2004, zpřístupněn byl v červnu 2004.
Areál skanzenu je tvořen stavbami, které jsou částečně zahloubené do země a při jejich realizaci bylo vycházeno ze skutečných archeologických nálezů. Celé hradiště je rozčleněno na funkční celky a areály. Funkční celky tvoří vstupní brána a strážní věže. Na ně pak navazují obytné a hospodářské budovy, mocenský areál, řemeslnický areál a konečně církevní prostor. Návštěvníci mají možnost shlédnout jak žili Slované, vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy a hospodářská zvířata. Během sezóny se zde pořádá celá řada kulturních akcí, které mají inspiraci ve slovanské historii. Slavnosti, vystoupení, výstavy a trhy. Okruh skanzenu zakončuje informační centrum a návštěvnické zázemí.
Po krátkém přejezdu jsme se ocitli na známém poutním místě " Velehrad".
Velehrad patří k nejvýznačnějším poutním místům v České republice. Je úzce spojen s tradicí cyrilometodějskou. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo přesahující významem hranice našeho státu.
Podle archeologických nálezů a historického bádání lze politicko-správní středisko Velkomoravské říše a metropoli jejího prvního arcibiskupa sv. Metoděje spojovat se širší oblastí Uherského Hradiště, Starého Města s okolím a Velehradu.
Počátky současného Velehradu sahají na začátek 13. století, kdy zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem v románském stylu s vlivem rané gotiky. Rozsáhlý komplex spolu s konventním kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl dokončen ve čtyřicátých letech 13. století. Jeho pozdější osudy: r. 1421 vypálen moravskými husity, znovu obnoven v letech 1587-1592, raně barokní přestavba v letech 1629-35; současná podoba pochází z přelomu 17: 18. stol.
V době církevních reforem císaře Josefa II. došlo ke zrušení cisterciáckého kláštera a svatyně plnila funkci farního kostela. Dochází ke značnému chátrání, kterému je v nejnutnější míře zamezeno v letech 1863-85, tedy v době miléniových oslav příchodu cyrilometodějské misie na Moravu r. 1863. V r. 1890 přicházejí na Velehrad jezuité, zřizují zde gymnasium a konvikt s názvem Papežská kolej Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě. Areál prochází v letech 1935-39 rozsáhlou restaurací.
V r. 1950 klášter opět zrušen, po čtyřiceti letech se r. 1990 znovu navrací řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuité), aby v tomto významném poutním místě zajišťovali duchovní službu. Papež Pius XI. ocenil cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu a r. 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v r. 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. A dne 22. dubna 1990 uskutečnila se zde návštěva hlavy římskokatolické církve papeže Jana Pavla II. Památkou na tuto událost je obrovský kříž s jeho znakem stojící na nádvoří před bazilikou.
Přibližně o půl druhé jsme vyrazili směr - Strážnice. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, jak zní oficiální název zdejšího skanzenu, se rozprostírá podél severozápadní okraje města Strážnice. Od města jej odděluje Baťův kanál (Morávka), protékající rovinatým terénem Dolnomoravského úvalu. V současné době je skanzen ve Strážnici tvořen několika samostatnými areály, reprezentujícími jednotlivé oblasti jihovýchodní Moravy nebo charakteristické typy staveb. Návštěvníci se tak mohou seznámit s původními stavbami z oblasti Bílých Karpat, jež zastupují moravské Kopanice, stavbami luhačovického Zálesí i typickou zástavbou slováckého Horňácka a Dolňácka. Součástí skanzenu je rovněž areál technických staveb na vodní pohon (pila), vinohradnických staveb (vinné sklepy a lisovny) a areál lučního hospodářství (seníky).
Na závěr nás čekal poslední díl a tím byly - Mikulčice. SRaně středověké velkomoravské hradiště o rozloze
Následovalo občersvení návrat do našich domovů. Fotogalerii z této podařené akce můžete vidět "zde"